|
|
Vliv orientace přítoku na charakteristiky přepadu přes širokou korunu
Major, Jakub ; Dušička,, Peter (oponent) ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Přelivy patří mezi základní vodohospodářské konstrukce vytvářející především vertikální zúžení proudu na rozdíl od žlabů, které vytvářejí především horizontální zúžení proudu. Při proudění přes přelivy dochází obvykle ke změně říčního proudění přes kritické proudění s kritickou hloubkou v bystřinné proudění, tedy k přepadu. Pravoúhlé přelivy jsou určeny pravoúhlým podélným i příčným profilem a vodorovnou korunou. Je možné rozlišit tři základní směry přítoku. Prvním je čelní přítok, který je v praxi nejčastější. Druhý je boční přítok používanýý u rozdělovacích a odlehčovacích objektů. Třetí je spodní přítok používaný jako laboratorní přelivy, přelivy s hluboce zanořenou nornou stěnou, atd. Z hlediska poznání vlivu výše uvedených směrů přítoku vody na kapacitu nejsou v současné době dostatečně prozkoumány případy čelního přítoku s bočním zúžením a rovněž spodního přítoku na všechny typy přelivů. Vzhledem k rozsahu problematiky je níže uvedený výzkum zaměřen pouze na čelní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou s bočním zúžením a spodní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou bez bočního zúžení. Cílem práce bylo pro případ čelního přítoku s bočním zúžením a spodního přítoku bez bočního zúžení shrnout soudobé znalosti o přepadu, popsat charakter proudění při přepadu a na základě něho stanovit doporučení pro měření a výpočet průtoku. Dále vymezit neprobádanou oblast, specifikovat metody řešení a ověřit vlastní měření. Výzkum se zabýval aplikací a optimálním nastavením numerického modelu pro vyřešení problému.
|
|
|
Tenkostěnný pravoúhlý přeliv s přítokovou šachtou
Šváb, Jiří ; Šulc, Jan (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena na literární rešerši a praktickou část (vlastní měření). Obsahem literární rešerše je popis přepadu přes tenkostěnný pravoúhlý přeliv. V praktické části je popsán model, měřicí přístroje a vlastní měření. Výsledkem je vyhodnocení průběhu dolní i horní obálky paprsku, stanovení součinitele přepadu, součinitele relativní délky šachty a určení mezní hodnoty relativní délky šachty pro neovlivnění tvaru přepadového paprsku.
|
|
|
Modelování privilegované průsakové cesty
Petrula, Lubomír ; Baroková, Dana (oponent) ; Brouček, Miroslav (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Jedním z nejnebezpečnějších jevů na vodních dílech z hlediska možnosti jejich porušení jsou filtrační deformace. Při filtračních deformacích dochází k přeskupování zrn uvnitř materiálu a v některých případech i k jejich postupnému odplavování. Nebezpečnost tohoto jevu je primárně dána obtížností jeho detekce. Jedním ze speciálních případů filtrační deformace je zpětná eroze vznikající v podzákladí vodního díla (hráz nebo obdobná příčná stavba na vodním toku, příp. protipovodňová hráz). Při tomto jevu dochází k postupnému vyplavování materiálu z podzákladí vlivem proudových sil a ke vzniku privilegované průsakové cesty. Výsledkem procesu vyplavování může být propojení prostorů nad a pod předmětnou konstrukcí. Spolu s tímto dějem dochází i ke zvětšování průsakové cesty do stran a do hloubky. Přesné podmínky vzniku privilegované průsakové cesty jsou vyšetřovány již od počátku 20. stol. Data z experimentů či z pozorování na reálných vodních dílech se však převážně soustředí na celkové měřítko a nesledují lokální hydraulické podmínky v průsakové cestě ani na jejím čele. Stejně tak zatím nebyl zcela prozkoumán jev zpětné eroze (resp. jeho rychlost) v písčitých materiálech. Rozšiřování průsakové cesty zatím bylo zkoumáno pouze na jílovitých materiálech, a to převážně z důvodu jednoduchosti práce s nimi. Cílem této práce bylo popsat mechanismus vývoje privilegované průsakové cesty v podzákladí vodního díla. Za tímto účelem bylo navrženo a otestováno nové měřicí zařízení, pomocí kterého byly následně prováděny experimenty na vybraných stejnozrnných píscích. Po vyhodnocení výsledků experimentů byl navržen vztah pro stanovení rychlosti zpětné eroze. Na základě znalostí o hydraulických podmínkách byl vytvořen i ideový návrh numerického modelu vývoje privilegované průsakové cesty.
|
|
| |
|
|
Vliv orientace přítoku na charakteristiky přepadu přes širokou korunu
Major, Jakub ; Dušička,, Peter (oponent) ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Přelivy patří mezi základní vodohospodářské konstrukce vytvářející především vertikální zúžení proudu na rozdíl od žlabů, které vytvářejí především horizontální zúžení proudu. Při proudění přes přelivy dochází obvykle ke změně říčního proudění přes kritické proudění s kritickou hloubkou v bystřinné proudění, tedy k přepadu. Pravoúhlé přelivy jsou určeny pravoúhlým podélným i příčným profilem a vodorovnou korunou. Je možné rozlišit tři základní směry přítoku. Prvním je čelní přítok, který je v praxi nejčastější. Druhý je boční přítok používanýý u rozdělovacích a odlehčovacích objektů. Třetí je spodní přítok používaný jako laboratorní přelivy, přelivy s hluboce zanořenou nornou stěnou, atd. Z hlediska poznání vlivu výše uvedených směrů přítoku vody na kapacitu nejsou v současné době dostatečně prozkoumány případy čelního přítoku s bočním zúžením a rovněž spodního přítoku na všechny typy přelivů. Vzhledem k rozsahu problematiky je níže uvedený výzkum zaměřen pouze na čelní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou s bočním zúžením a spodní přítok na pravoúhlý přeliv se širokou korunou bez bočního zúžení. Cílem práce bylo pro případ čelního přítoku s bočním zúžením a spodního přítoku bez bočního zúžení shrnout soudobé znalosti o přepadu, popsat charakter proudění při přepadu a na základě něho stanovit doporučení pro měření a výpočet průtoku. Dále vymezit neprobádanou oblast, specifikovat metody řešení a ověřit vlastní měření. Výzkum se zabýval aplikací a optimálním nastavením numerického modelu pro vyřešení problému.
|
|
|
Vliv půdní složky a rozdílného krajinného pokryvu na odtokový proces (experimentální výzkum v párových povodích Zbytiny)
Královec, Václav
Disertační práce se zabývá hodnocením vlivu příčinných faktorů, které významně působí na odtokový proces v krajině. Výzkum se zaměřuje především na zkoumání účinků krajinného a půdního pokryvu, částečně se věnuje i efektům povrchového odvodnění a sněhové pokrývky. Bylo snahou odhalit míru vlivu konkrétního faktoru na odtok z odlišného typu krajiny. Pro nalezení správné odpovědi byl aplikován metodický přístup malých experimentálních párových povodí, na nichž od roku 2006 do současnosti probíhá kontinuální výzkum (prezentované výsledky jsou za 11 let pozorování). Dvojice experimentálních povodí se nachází v podhůří Šumavy a reprezentuje plošně malá, navzájem sousedící povodí s podobnými fyzicko-geografickými a hydrografickými poměry. Povodí byla vybrána jako srovnávací, kdy hlavními rozdílnými charakteristikami jsou uvažovány krajinný a půdní pokryv. Mimoto je důležitou proměnnou ovlivňující odtok i charakter plošného odvodnění. V povodí Zbytinského potoka převažuje travní porost, který je z velké části odvodňován podpovrchovým drenážním systémem. V povodí Tetřívčího potoka je dominantním krajinným pokryvem les, který je protkán sítí povrchových odvodňovacích příkopů. Účelem bylo zjistit, zda se v případě porovnání chování obou povodí dají nalézt nějaké signifikantní rozdíly v jejich odtokové...
|
|
| |
|
|
Vliv půdní složky a rozdílného krajinného pokryvu na odtokový proces (experimentální výzkum v párových povodích Zbytiny)
Královec, Václav ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Černohous, Vladimír (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením vlivu příčinných faktorů, které významně působí na odtokový proces v krajině. Výzkum se zaměřuje především na zkoumání účinků krajinného a půdního pokryvu, částečně se věnuje i efektům povrchového odvodnění a sněhové pokrývky. Bylo snahou odhalit míru vlivu konkrétního faktoru na odtok z odlišného typu krajiny. Pro nalezení správné odpovědi byl aplikován metodický přístup malých experimentálních párových povodí, na nichž od roku 2006 do současnosti probíhá kontinuální výzkum (prezentované výsledky jsou za 11 let pozorování). Dvojice experimentálních povodí se nachází v podhůří Šumavy a reprezentuje plošně malá, navzájem sousedící povodí s podobnými fyzicko-geografickými a hydrografickými poměry. Povodí byla vybrána jako srovnávací, kdy hlavními rozdílnými charakteristikami jsou uvažovány krajinný a půdní pokryv. Mimoto je důležitou proměnnou ovlivňující odtok i charakter plošného odvodnění. V povodí Zbytinského potoka převažuje travní porost, který je z velké části odvodňován podpovrchovým drenážním systémem. V povodí Tetřívčího potoka je dominantním krajinným pokryvem les, který je protkán sítí povrchových odvodňovacích příkopů. Účelem bylo zjistit, zda se v případě porovnání chování obou povodí dají nalézt nějaké signifikantní rozdíly v jejich odtokové...
|
|
|
What makes children feel good about their work: experimental investigation.
Janšta, Lubomír ; Matoušek, Jindřich (vedoucí práce) ; Zeynalova, Olesia (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje jak vnímaný význam ovlivňuje výkon dítěte, jeho náladu a potěšení při plnění pracovních úkolů. V laboratorním prostředí byla manipulována úroveň vnímaného významu, která byla dána po dokončení snadného opakovaného úkolu třemi různými ošetřeními. Ve skupině "Uznáno" byl každý dokončený úkol oceněn slovní pochvalou. Experimentátor se pro skupinu "Ignorováno" o dokončenou práci nezajímal. Ve skupině "Skartováno" zůstal dokončený úkol nejen nezkontrolován, ale byl zničen ihned po odevzdání. Z dat je možné vyčíst, že mezi tím jak pozitivně experimentátor zareagoval a kolik úkolů děti dokončily byla výrazně kladná závislost. Totéž platilo o tom, jak dobře se děti cítily. Na malém uznání záleželo více než na demotivačním prvku, ale vyskytly se určité genderově specifické rozdíly. Konkrétně pochvala hrála důležitou roli pro chlapce. Naopak zničení dokončených úkolů mělo zásadní negativní dopad na dívky. Tyto aspekty výrazně ovlivnily jak výkon, tak náladu. Klíčové slova Vnímaný význam, Smysluplná práce, Zbytečná práce, Experimentální výzkum, Děti
|
|
|
Vliv půdní složky a rozdílného krajinného pokryvu na odtokový proces (experimentální výzkum v párových povodích Zbytiny)
Královec, Václav
Disertační práce se zabývá hodnocením vlivu příčinných faktorů, které významně působí na odtokový proces v krajině. Výzkum se zaměřuje především na zkoumání účinků krajinného a půdního pokryvu, částečně se věnuje i efektům povrchového odvodnění a sněhové pokrývky. Bylo snahou odhalit míru vlivu konkrétního faktoru na odtok z odlišného typu krajiny. Pro nalezení správné odpovědi byl aplikován metodický přístup malých experimentálních párových povodí, na nichž od roku 2006 do současnosti probíhá kontinuální výzkum (prezentované výsledky jsou za 11 let pozorování). Dvojice experimentálních povodí se nachází v podhůří Šumavy a reprezentuje plošně malá, navzájem sousedící povodí s podobnými fyzicko-geografickými a hydrografickými poměry. Povodí byla vybrána jako srovnávací, kdy hlavními rozdílnými charakteristikami jsou uvažovány krajinný a půdní pokryv. Mimoto je důležitou proměnnou ovlivňující odtok i charakter plošného odvodnění. V povodí Zbytinského potoka převažuje travní porost, který je z velké části odvodňován podpovrchovým drenážním systémem. V povodí Tetřívčího potoka je dominantním krajinným pokryvem les, který je protkán sítí povrchových odvodňovacích příkopů. Účelem bylo zjistit, zda se v případě porovnání chování obou povodí dají nalézt nějaké signifikantní rozdíly v jejich odtokové...
|
host ::
RSS.